حَدَّثَنَا ابْنُ أَبِي عَدِيٍّ عَنْ حُمَيْدٍ قَالَسُئِلَ أَنَسٌ عَنْ صَلَاةِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِنْ اللَّيْلِ فَقَالَ مَا كُنَّا نَشَاءُ أَنْ نَرَاهُ مِنْ اللَّيْلِ مُصَلِّيًا إِلَّا رَأَيْنَاهُ وَمَا كُنَّا نَشَاءُ أَنْ نَرَاهُ نَائِمًا إِلَّا رَأَيْنَاهُ وَكَانَ يَصُومُ مِنْ الشَّهْرِ حَتَّى نَقُولَ لَا يُفْطِرُ مِنْهُ شَيْئًا وَيُفْطِرُ حَتَّى نَقُولَ لَا يَصُومُ مِنْهُ شَيْئًا
Humayd (rahimahulloh) aytadi: Anasdan Rasululloh ﷺning kechasi (oʻqiydigan) namozlari haqida soʻralganda, u shunday dedi: «Kechasi u zotni namoz oʻqiyotgan holda koʻrishni istasak, albatta shunday koʻrar edik; uxlayotgan holda koʻrishni istasak, albatta shunday koʻrar edik. U zot bir oyda shunday roʻza tutar edilarki, biz: ‹Bu oyda umuman roʻzasiz kun qoldirmaydilar›, der edik; shunday (roʻzasiz) qoldirar edilarki, biz: ‹Bu oyda umuman roʻza tutmaydilar›, der edik».Ҳумайд (раҳимаҳуллоҳ) айтади: Анасдан Расулуллоҳ ﷺнинг кечаси (ўқийдиган) намозлари ҳақида сўралганда, у шундай деди: «Кечаси у зотни намоз ўқиётган ҳолда кўришни истасак, албатта шундай кўрар эдик; ухлаётган ҳолда кўришни истасак, албатта шундай кўрар эдик. У зот бир ойда шундай рўза тутар эдиларки, биз: ‹Бу ойда умуман рўзасиз кун қолдирмайдилар›, дер эдик; шундай (рўзасиз) қолдирар эдиларки, биз: ‹Бу ойда умуман рўза тутмайдилар›, дер эдик».