أَخْبَرَنَا أَبُو الْوَلِيدِ ، حَدَّثَنَا شُعْبَةُ ، عَنْ عُثْمَانَ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ مَوْهَبٍ ، عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي قَتَادَةَ ، عَنْ أَبِيهِ ، قَالَ : بَيْنَمَا نَحْنُ نَسِيرُ وَهُمْ مُحْرِمُونَ، وَأَبُو قَتَادَةَ حَلَالٌ، إِذْ رَأَيْتُ حِمَارًا، فَرَكِبْتُ فَرَسًا، فَأَصَبْتُهُ، فَأَكَلُوا مِنْ لَحْمِهِ وَهُمْ مُحْرِمُونَ وَلَمْ آكُلْ، فَأَتَوْا النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَسَأَلُوهُ، فَقَالَ : " أَشَرْتُمْ، قَتَلْتُمْ؟ أَوْ قَالَ : ضَرَبْتُمْ؟ قَالُوا : لَا، قَالَ : فَكُلُوا "
Abdulloh ibn Abu Qatoda otasidan rivoyat qiladi, u aytdi: Biz yurib borar edik — ular ehromda, Abu Qatoda esa ehromsiz edi. Shu payt men bir eshakni koʻrib, otga mindim va uni oʻldirdim. Ular ehromda boʻla turib uning goʻshtidan yedilar, men esa yemadim. Soʻng ular Nabiy ﷺning huzurlariga kelib, u zotdan soʻradilar. U zot: «Ishora qildingizmi? Oʻldirdingizmi?» — yoki: «Urdingizmi?» — dedilar. Ular: «Yoʻq», dedilar. U zot: «Unda yenglar», dedilar.Абдуллоҳ ибн Абу Қатода отасидан ривоят қилади, у айтди: Биз юриб борар эдик — улар эҳромда, Абу Қатода эса эҳромсиз эди. Шу пайт мен бир эшакни кўриб, отга миндим ва уни ўлдирдим. Улар эҳромда бўла туриб унинг гўштидан едилар, мен эса емадим. Сўнг улар Набий ﷺнинг ҳузурларига келиб, у зотдан сўрадилар. У зот: «Ишора қилдингизми? Ўлдирдингизми?» — ёки: «Урдингизми?» — дедилар. Улар: «Йўқ», дедилар. У зот: «Унда енглар», дедилар.