حَدَّثَنَا مُجَاهِدُ بْنُ مُوسَى ، حَدَّثَنَا رَيْحَانُ هُوَ ابْنُ سَعِيدٍ السَّامِيُّ ، حَدَّثَنَا عَبَّادٌ هُوَ ابْنُ مَنْصُورٍ ، عَنْ أَبِي رَجَاءٍ ، قَالَ : " كُنَّا فِي الْجَاهِلِيَّةِ إِذَا أَصَبْنَا حَجَرًا حَسَنًا، عَبَدْنَاهُ، وَإِنْ لَمْ نُصِبْ حَجَرًا، جَمَعْنَا كُثْبَةً مِنْ رَمْلٍ، ثُمَّ جِئْنَا بِالنَّاقَةِ الصَّفِيِّ فَتَفَاجَّ عَلَيْهَا، فَنَحْلُبُهَا عَلَى الْكُثْبَةِ حَتَّى نَرْوِيَهَا، ثُمَّ نَعْبُدُ تِلْكَ الْكُثْبَةَ مَا أَقَمْنَا بِذَلِكَ الْمَكَانِ "، قَالَ أَبُو مُحَمَّد الصَّفِيُّ : الْكَثِيرَةُ الْأَلْبَانِ
Abu Rajoʼ aytadi: Biz johiliyatda chiroyli bir tosh topsak, unga ibodat qilardik. Agar tosh topmasak, bir uyum qum toʻplardik, soʻng suti koʻp tuyani keltirardik, u uning ustida oyoqlarini kerar, biz esa uni qum uyumi ustiga sogʻardik, toki uni qondirgunimizcha. Soʻng oʻsha joyda turgan muddatimizda oʻsha qum uyumiga ibodat qilardik. Abu Muhammad aytdi: «Safiyy» — suti koʻp (tuya)dir.Абу Ражў айтади: Биз жоҳилиятда чиройли бир тош топсак, унга ибодат қилардик. Агар тош топмасак, бир уюм қум тўплардик, сўнг сути кўп туяни келтирардик, у унинг устида оёқларини керар, биз эса уни қум уюми устига соғардик, токи уни қондиргунимизча. Сўнг ўша жойда турган муддатимизда ўша қум уюмига ибодат қилардик. Абу Муҳаммад айтди: «Сафийй» — сути кўп (туя)дир.